Mluv svobodně, mysli kriticky

Anotace

Barbara Oakley z Oaklandské univerzity v Rochesteru je autorkou nejsledovanějšího MOOC kurzu všech dob (Learning How to Learn). Spomocník o něm informoval zde. Před osmi lety ještě neutichla vlna popularity skutečně plně otevřených kurzů, a proto i tak výdělečně zaměřený podnik jako Coursera umožňoval přístup ke všem materiálům v rámci samostatného studia, pokud uživatel nechtěl certifikát nebo reakci lektora. To však již bohužel neplatí.

Tak velký úspěch zavazuje, a tak se Barbara pustila do dalšího kurzu. Sice to otevřeně nepřiznává, ale v pozadí je cítit snaha postavit se na obranu americké demokracie proti totalitním tendencím prezidenta Trumpa (nová realita).

Kurz je opět na platformě Coursera a nese titul Speak Freely, Think Critically: The Free Speech Balance Act (Mluv svobodně, mysli kriticky: Zákon o rovnováze svobody projevu). Do přípravy se zapojila celá řada špičkových odborníků, spoluautory jsou Terrence Sejnowski (Salk Institute for Biological Studies), Greg Lukianoff (Foundation for Individual Rights and Expression), Cristina Koppel (Imperial College London).

Kurz má 3 moduly. Začíná zkoumáním paradoxu svobody projevu.

1. Paradox svobody projevu: Proč ji chceme, dokud jí nezačneme mít dost

Svoboda projevu existuje vždy v nestabilní rovnováze. Historie nás učí, že se od ní společnosti obvykle vzdalují. Nejstarší všeobecně známá existence této svobody byla praktikována ve starověkých Athénách (viz Sokrates).

Kurz zmiňuje arabského učence Ibn Chaldúna, který je považován za zakladatele sociologie a sám sebe označoval za filozofa dějin. Roku 1400 se pokusil jménem egyptské armády vyjednávat s tatarským vojevůdcem Timurem při jeho obléhání Damašku. Ten příběh je pozoruhodný tím, že Timur jeho historické dílo znal, a protože si ho vážil, neublížil mu. Damašek ale přesto dobil a, jak bylo jeho zvykem, veškeré obyvatelstvo zmasakroval. Možná by se u něj dalo mluvit o určité úctě ke svobodě slova. (Pro nás pamětníky je docela zajímavé srovnání se sovětským jmenovcem, který byl příkladem pro mladé za totality a je v současném Rusku stále.)

Narcističtí vůdci dnes často svobodu slova navenek podporují (pozor, pro Putina to už neplatí), ale přitom v pozadí vymýšlejí chytré způsoby, jak ji potlačit. Bojí se zpochybňování své autority. Kurz jako příklad uvádí Mao Ce-tungovo Hnutí sta květů v Číně, která kontrolu projevu svých občanů v současnosti dovádí k úplné dokonalosti (sociální kredit). Problém se svobodou projevu však mají i instituce, které ji navenek propagují. Existují totiž psychologické bariéry, které mohou otevřený dialog potlačovat.

Podstatu kurz vysvětluje prostřednictvím neurovědy. Každý člověk se pohybuje v na první pohled neviditelné bublině, v jejímž rámci dochází k tzv. synchronizaci mozků. Typickým příkladem jsou dnes online komunity sdílející dezinformace. Za příklad lze uvést opět současné Rusko, které vizi nadvlády nad zbytkem světa vytváří cílevědomě a jehož občané díky tomu, jak se zdá, tyto imperialistické politické cíle včetně války podporují.

Synchronizované myšlení se brání přijmout výzvy snažící se vás přesvědčit o jiném pohledu na věc. Lidská paměť se snaží odbourat detaily a zachovat jen to podstatné. Stačí, aby nějaký hoax přišel z několika různých zdrojů, a méně informačně gramotný člověk ho může považovat za ověřený, aniž by zkoumal jejich důvěryhodnost. Drama šíření nebo potlačování myšlenek nabývá díky rozšíření sociálních sítí (digitálních platforem) na intenzitě.

Současný rozvoj sociálních médií však může mít i docela pozitivní dopad. Může nás učinit hloupějšími i chytřejšími. Otevřený dialog pohání inovace a řešení problémů, zatímco jeho absence vede ke stagnaci. Nové nápady mají smysl, jen když se o ně lidé mohou podělit.

Příliš velká svoboda projevu však také není dobrá. Jsou např. zprávy, které podléhají státnímu utajení, jiné zase mohou být v rozporu se zákony (třeba podpora extremismu). Zajímavým případem je šíření prokazatelných lží. I těm celá řada lidí věří, přestože si mohou pravdu snadno ověřit. Jestliže se lži po internetu šíří snadněji než pravda, může se snadno stát, že někdo vysloví přání je umlčet omezením svobody projevu. To je však cesta do pekel. Pak o tom, co je pravda, rozhoduje někdo, kdo může prosazovat vlastní zájem (cenzura), a může to dospět až tak daleko, že jsou zpochybňovány i vědecky podložené ověřitelné skutečnosti (např. vakcinace).

To znamená, že zdravá společnost musí hledat rovnováhu. Nejlepším řešením je používat systémy odpovědnosti, v jejichž rámci je likvidovat kritiku obtížnější než jí čelit. Je třeba mít silnou právní ochranu pro whistleblowery, vymahatelné důsledky za odvetu, nezávislou kontrolu a transparentnost, která ztěžuje utajování. Jak obtížné to je, vidíme kolem sebe.

2. Mozek a svoboda projevu: Pochopení vede k mistrovství

Další dva moduly kurzu jsou umístěny za zdí, za níž se podíváte až po zaplacení 50 dolarů. Možná to stojí za to, ale to já nejsem ochoten akceptovat. Podstatu se lze dozvědět i jinak.

Druhý modul se detailněji zabývá funkcí mozku. Vše důležité nám sdělil již první Barbařin kurz.

Je dobré nenechat se ovlivňovat emocemi, umět racionálně uvažovat (podle Barbary je základem matematika a přírodní vědy) a vnímat metakognici, tj. jak probíhá naše vlastní poznávání. Teprve s takovými znalostmi je možné lépe rozpoznat naše zábrany a přimět se ke vhodnému nasměrování svých postupů. Větší všeobecné pochopení těchto mechanismů může pomoci zachovat svobodu projevu v našem stále více polarizovaném světě.

Účastníci kurzu jsou vedeni k zapojení do diskuze nad současnými tématy polarizujícími vývoj světa pomocí specializovaného chatbota Sway, který s pomocí AI pomáhá vést produktivní dialog a hledat řešení nesouhlasných stanovisek. Právě umění vést takový produktivní dialog se zastánci odlišných názorů je nejúčinnějším nástrojem, který kurz doporučuje pro zmírnění současné polarizace společnosti.

3. Rozpoznávání současných hrozeb: Obrana svobody slova

Závěrečný modul kurzu spojuje vše, co bylo řečeno o mozku, předsudcích a lidském chování s cílem vypořádat se s dnešními nejtěžšími výzvami v oblasti svobody projevu.

Asi nejsnadnějším způsobem, jak nahradit placené studium posledních dvou modulů, je seznámit se s obsahem nedávné TED přednášky Grega Lukianoffa. Definuje v ní 4 principy podporující svobodu slova:

1. Svoboda projevu podporuje naši bezpečnost
   Je dobré vědět, co si lidé opravdu myslí a kdo je náchylný k extremismu.

2. Svoboda projevu brání násilí
   Je tou nejlepší alternativou ke skutečnému násilí. Nesmíme slova a násilí vnímat stejně.

3. Svoboda projevu chrání slabé
   Největšími propagátory lidských práv byli vždy představitelé znevýhodněných skupin obyvatel. Svoboda projevu je jejich hlavní zbraní.

4. I špatní lidé mohou mít dobré nápady
   Celá řada odsouzeníhodných osobností byla nositeli pokroku. Vzpomeňme např. některé: Čingischán, Thomas More, Wernher von Braun. Rozvoj myšlení je svázán s možností seznamovat se s postoji lidí, s nimiž nesouhlasíme.

Let’s Get Real About Free Speech | Greg Lukianoff | TED

Znalost souvislostí spojených se svobodou slova dovoluje rozpoznat její význam pro současnost. Úspěšní inovátoři proměňují odvěké problémy v nová řešení – například využívají samotný nesouhlas k podpoře otevřeného dialogu a ke zkvalitnění online diskusí. Kurz ukazuje, že lze vhodným způsobem využít též AI. Pomáhá vybudovat svět, kde různé hlasy nejen přežívají, ale pomáhají nám všem lépe myslet.